Ateroskleróza: jak vzniká, příznaky, vyšetření a jak snížit riziko

Ateroskleróza se často zjednodušuje jako „ucpávání cév cholesterolem“. Ve skutečnosti jde o dlouhodobý proces v cévní stěně, při kterém se ukládají aterogenní lipoproteiny, probíhá zánětlivá reakce a postupně vzniká plát. Ten může cévu zužovat, ale nebezpečný může být i tehdy, když praskne a vyvolá krevní sraženinu.

Onemocnění se může vyvíjet desítky let bez nápadných obtíží. Prvním projevem proto někdy bývá až angina pectoris, infarkt, cévní mozková příhoda nebo bolest nohou při chůzi. Cílem prevence není čekat na příznaky, ale dlouhodobě snižovat působení rizikových faktorů.

V článku vysvětlíme jak ateroskleróza vzniká, jak se projevuje podle postižených tepen, jaká vyšetření se používají a co skutečně snižuje riziko. Pro orientaci v laboratorních hodnotách navazuje článek Cholesterol: co znamená LDL, HDL, triglyceridy a celkový cholesterol.

Obsah článku

Co je ateroskleróza a jak se liší od arteriosklerózy

Arterioskleróza je obecný pojem pro tuhnutí a ztrátu pružnosti tepen. Ateroskleróza je konkrétní forma, při které se v intimě cévní stěny hromadí lipoproteiny, buňky a vazivová tkáň a vzniká aterosklerotický plát.

Jak ateroskleróza krok za krokem vzniká

1. Aterogenní částice, zejména částice obsahující ApoB, pronikají do cévní stěny a mohou se v ní zadržovat.
2. Částice se chemicky mění a aktivují místní zánětlivou odpověď.
3. Imunitní buňky pohlcují lipidy a vznikají pěnové buňky.
4. Postupně se tvoří tukové proužky a složitější plát s vazivovým krytem.
5. Plát může růst, kalcifikovat a zužovat průsvit tepny.
6. Při narušení plátu může vzniknout trombus, který cévu částečně nebo úplně uzavře.

Zadržování lipoproteinů obsahujících ApoB v tepenné stěně patří mezi klíčové iniciační děje aterosklerózy; tento mechanismus shrnuje také European Society of Cardiology.

Ne každý plát se chová stejně. Stabilnější plát může dlouhodobě zužovat cévu a vyvolávat námahové obtíže. Jiný může být méně objemný, ale náchylnější k narušení a akutní příhodě.

Proč jsou důležité LDL a další částice s ApoB

LDL-C není pouze statistický ukazatel. LDL a další lipoproteiny obsahující ApoB se mohou zachytávat v tepenné stěně a přímo se podílejí na vzniku aterosklerózy. Riziko závisí na koncentraci těchto částic i na délce expozice. Proto je důležité nejen to, jaká je hodnota dnes, ale také jak dlouho byla zvýšená.

LDL-C vyjadřuje množství cholesterolu v LDL částicích. Non-HDL zahrnuje cholesterol i v dalších aterogenních částicích a ApoB přibližuje jejich počet. Tyto parametry se mohou lišit zejména při zvýšených triglyceridech, diabetu nebo metabolickém syndromu.

Které cévy může ateroskleróza postihnout

Jaké jsou příznaky aterosklerózy

Příznaky závisejí na tom, která tepna je postižena a zda se průtok snižuje postupně, nebo dojde k náhlému uzávěru. Únava, bolest hlavy nebo závratě samy o sobě aterosklerózu nepotvrzují, protože mají mnoho jiných příčin.

Možné varovné projevy

• tlak, svírání nebo bolest na hrudi při námaze,
• nezvyklá dušnost nebo výrazný pokles tolerance zátěže,
• bolest lýtka nebo stehna při chůzi, která po zastavení ustoupí,
• chladná, bledá nebo hůře se hojící končetina,
• náhlá slabost jedné poloviny těla, pokles koutku nebo porucha řeči,
• náhlá porucha vidění, rovnováhy nebo silná neobvyklá bolest.

Proč může ateroskleróza dlouho probíhat bez příznaků

Tepny mají určitou rezervu a plát může zpočátku růst směrem ven, aniž by významně omezil průsvit. Organismus může také vytvářet náhradní cévní spojky. Proto normální pocit a dobrá kondice nevylučují počínající onemocnění.

Na druhou stranu není vhodné provádět všechna zobrazovací vyšetření preventivně každému. Smysl vyšetření závisí na věku, příznacích, rizikových faktorech a na tom, zda výsledek změní další postup.

Hlavní rizikové faktory

Kombinaci obvodu pasu, tlaku, glykémie a triglyceridů rozebírá článek Metabolický syndrom.

Lipidový profil, ApoB a lipoprotein(a)

Při hodnocení rizika se sleduje především LDL-C a podle situace také non-HDL, ApoB a triglyceridy. Samostatnou informaci přináší Lp(a), který je převážně geneticky určený a běžný lipidový profil jej nemusí obsahovat.

Vyšší Lp(a) může zvyšovat celoživotní riziko i při relativně příznivém běžném lipidovém profilu. Jde o převážně geneticky určený rizikový faktor, který vyžaduje samostatné laboratorní měření.

Jak se ateroskleróza vyšetřuje

Neexistuje jeden univerzální test pro všechny tepny. Lékař nejprve vyhodnotí příznaky, rodinnou anamnézu, krevní tlak, puls, fyzikální nález a laboratorní výsledky. Další vyšetření volí podle podezření. Přehled používaných metod uvádí také NHLBI – Atherosclerosis Diagnosis.

Kalciové skóre a zobrazování podklinické aterosklerózy

Koronární kalciové skóre (CAC) je CT vyšetření bez kontrastní látky, které kvantifikuje kalcifikaci v koronárních tepnách. Nejde o plošný screening pro každého. Podle aktualizace ESC/EAS 2025 může u vybraných lidí zpřesnit kardiovaskulární riziko zejména tehdy, když je preventivní rozhodnutí na hraně.

• nulové skóre nevylučuje nekalcifikovaný plát ani budoucí riziko,
• vyšší skóre ukazuje větší celkovou zátěž kalcifikovanou aterosklerózou,
• výsledek se posuzuje podle věku, pohlaví a celkového rizika,
• u lidí na statinech může kalcifikace částečně odrážet stabilizaci plátu, proto je interpretace složitější.

Aktuální evropská doporučení řadí zobrazovací průkaz subklinické aterosklerózy a zvýšené CAC mezi možné modifikátory rizika u vybraných osob; více uvádí ESC Focused Update 2025.

Jak se ateroskleróza léčí

Léčba aterosklerózy má dva hlavní cíle: snížit riziko infarktu, cévní mozkové příhody a dalších komplikací a zpomalit další progresi onemocnění. Podle místa a závažnosti postižení zahrnuje režimová opatření, léky a u některých významných zúžení také intervenční nebo chirurgický výkon.

• snížení LDL statinem a podle potřeby dalšími léky,
• léčbu vysokého tlaku, diabetu a onemocnění ledvin,
• odvykání kouření,
• antiagregační nebo antikoagulační léčbu pouze v indikovaných situacích,
• revaskularizaci, například angioplastiku, stent nebo bypass, pokud je přínos vyšší než riziko.

Základní rámec léčby a kontroly rizikových faktorů shrnuje NHLBI – Atherosclerosis Treatment.

Co jíst a co omezovat

Neexistuje potravina, která aterosklerotický plát rozpustí. Smysl má dlouhodobý stravovací vzorec, který pomáhá LDL, tlaku, glykémii a hmotnosti současně.

• zelenina, ovoce, luštěniny a celozrnné potraviny jako zdroje vlákniny,
• ryby, ořechy, semínka a rostlinné oleje jako zdroje nenasycených tuků,
• přiměřené porce a dostatek bílkovin,
• omezení pravidelného nadbytku uzenin, tučného masa, másla a průmyslově zpracovaných potravin,
• omezení slazených nápojů a nadbytku alkoholu, zejména při vysokých triglyceridech.

Konkrétní potravinové výměny a 30denní plán nabízí článek Jak snížit cholesterol přirozeně.

Pohyb, hmotnost a dlouhé sezení

Pravidelný pohyb zlepšuje kondici, tlak, citlivost na inzulin a triglyceridy. Základem je kombinace aerobní aktivity, posilování a častého přerušování dlouhého sezení. Při známém srdečním nebo cévním onemocnění má intenzitu zátěže určit lékař nebo rehabilitační tým.

U člověka s nadváhou může bezpečný pokles hmotnosti zlepšit více rizikových parametrů. Cílem není rychlá dieta, ale režim, který lze dlouhodobě udržet.

Krevní tlak, glykémie a kouření

Aterosklerotické riziko se násobí. Mírně vyšší LDL může mít jiný význam u nekuřáka s normálním tlakem a jiný u člověka s diabetem a hypertenzí. Proto se prevence nesmí zúžit na jedno číslo.

• měřte tlak správnou manžetou a sledujte opakované hodnoty,
• při zvýšené glykémii ověřte laboratorní glykémii nalačno a HbA1c podle doporučení lékaře,
• při kouření využijte odbornou pomoc a farmakologickou podporu odvykání,
• dodržujte předepsanou léčbu i tehdy, když se cítíte dobře.

Základní laboratorní hranice vysvětluje článek Glykémie a cukr v krvi: hodnoty nalačno, po jídle a HbA1c.

Kdy volat záchrannou službu

Akutní uzávěr tepny je časově kritický. V České republice volejte 155, případně 112 při náhlé bolesti či tlaku na hrudi, výrazné dušnosti, studeném potu, náhlém poklesu koutku, slabosti končetiny, poruše řeči, náhlé ztrátě vidění nebo náhlé silné bolesti s kolapsem. Typické varovné příznaky cévní mozkové příhody shrnuje také Národní zdravotnický informační portál.

Praktický plán snižování rizika

Širší preventivní souvislosti doplňuje článek Longevity: jak snížit riziko civilizačních nemocí a žít déle.

FAQ: ateroskleróza

Zdroje a doporučené odkazy

• European Society of Cardiology – 2025 Focused Update of the ESC/EAS Guidelines for Dyslipidaemias
• European Society of Cardiology – Role of lipids in atherosclerosis
• NHLBI – Atherosclerosis: Diagnosis
• NHLBI – Atherosclerosis: Treatment
• NZIP – Cévní mozková příhoda: jak ji poznat
• European Commission – EU Register of Nutrition and Health Claims: EPA a DHA a normální činnost srdce

Nezapomínejte na prevenci a péči o své tělo – MyBears®!

↑ Zpět nahoru