Nadýmání a nafouklé břicho: nejčastější příčiny a co pomáhá

Ráno zapnete kalhoty bez problémů, ale večer máte pocit, že je břicho větší, napjaté nebo plné. Přidat se může plynatost, kručení, říhání, tlak nebo nepříjemná plnost. Nadýmání patří mezi velmi časté trávicí obtíže, ale jeho příčina není u každého stejná.

Nafouklé břicho automaticky neznamená potravinovou intoleranci, „špatný mikrobiom“ ani SIBO. Určitá tvorba plynu je normální součást trávení. Obtíže mohou souviset s množstvím plynu, ale také s citlivostí střeva, pohyblivostí trávicího traktu, zácpou nebo koordinací bránice a břišní stěny.

V tomto hlavním přehledovém článku si vysvětlíme nejčastější mechanismy a příčiny nadýmání, co lze bezpečně vyzkoušet doma, kdy má smysl upravit jídelníček a kdy už je vhodné odborné vyšetření.

Obsah článku

Co je nadýmání, distenze a plynatost

Nadýmání je subjektivní pocit plnosti, tlaku nebo nafouknutí břicha. Nemusí být doprovázeno skutečným zvětšením obvodu břicha. Pokud je břicho viditelně nebo měřitelně větší, používá se termín abdominální distenze.

Podle NIDDK může mít člověk výrazný pocit nadýmání bez současné distenze. Pocit obtíží proto není vždy přímým měřítkem množství plynu v trávicím traktu.

Proč může být břicho nafouklé i bez nadbytku plynu

Plyn se do trávicího traktu dostává hlavně dvěma cestami. Část vzduchu spolkneme při jídle a pití. Další plyny vznikají při fermentaci sacharidů, které se úplně nevstřebaly v tenkém střevě a v tlustém střevě je zpracovávají mikroorganismy.

Samotné množství plynu ale nevysvětluje všechny obtíže. Význam má také to, jak citlivě střevo vnímá roztažení, jak rychle se jeho obsah posouvá a jak dobře se plyn odvádí.

Osa střevo–mozek a viscerální citlivost

Nervový systém neustále vyhodnocuje signály přicházející z trávicího traktu. U některých funkčních poruch může normální roztažení vyvolat intenzivnější pocit tlaku nebo bolesti. Neznamená to, že jsou příznaky „jen psychické“ – jde o skutečné změny ve vnímání a regulaci funkcí trávicího traktu.

Bránice a břišní stěna

U části lidí s viditelnou distenzí může hrát roli změněná koordinace bránice a svalů břišní stěny. Břicho se pak může výrazně vyklenout, aniž by muselo být ve střevě mimořádně velké množství plynu. Tento mechanismus se označuje jako abdominofrenická dyssynergie.

Nejčastější příčiny nafouklého břicha

Nadýmání je příznak, nikoli jedna konkrétní diagnóza. U jednoho člověka může být hlavním problémem velká porce, u jiného zácpa, intolerance sacharidu nebo funkční porucha trávicího traktu.

Méně často může nadýmání doprovázet celiakii, zánětlivé onemocnění, poruchu motility, SIBO nebo jiný zdravotní problém. Právě proto není vhodné automaticky předpokládat jednu příčinu pouze podle pocitu nafouknutí.

Jídlo, porce a polykání vzduchu

Neexistuje univerzální seznam potravin, které musí při nadýmání vyřadit každý. Důležitá je velikost porce, kombinace potravin a individuální tolerance.

Více plynu může vznikat například po větším množství luštěnin, některých druzích zeleniny a ovoce nebo výrobcích obsahujících fermentovatelné sacharidy. U některých lidí hraje roli laktóza, u jiných fruktóza nebo polyoly, například sorbitol, mannitol, xylitol či maltitol.

Konkrétním příkladem ovoce, u kterého se může kombinovat vláknina s individuální citlivostí k fermentovatelným sacharidům, jsou jablka. Podrobněji jejich složení a toleranci vysvětluje článek jablka, vláknina a vliv na trávení.

Než začnete potraviny vyřazovat

• porovnejte menší a větší porci stejné potraviny,
• sledujte, zda se obtíže opakují při více příležitostech,
• měňte jednu věc najednou,
• nejezte ve spěchu a zkuste porci důkladněji rozkousat,
• omezte sycené nápoje, žvýkačky a pití brčkem, pokud jich používáte hodně.

Vláknina: proč může pomáhat i nadýmat

Vláknina je důležitou součástí běžného jídelníčku a některé její typy podporují pravidelnou stolici. Část vlákniny však fermentují střevní mikroorganismy, takže rychlé zvýšení příjmu může přechodně zvýšit tvorbu plynů.

Typickým problémem je současné zařazení velkého množství luštěnin, celozrnných výrobků, otrub, psyllia a koncentrovaných prebiotických vláknin. Lepší bývá zvyšovat příjem postupně a sledovat toleranci jednotlivých zdrojů.

Konkrétním příkladem je oves, u něhož mohou být důležité velikost porce, způsob zpracování i přísady. Více ukazuje článek ovesné vločky: vláknina, glykémie a trávení.

Pokud chcete zjistit, jaký orientační příjem vlákniny odpovídá evropským referenčním hodnotám, můžete využít kalkulačku příjmu vlákniny.

Zácpa a neúplné vyprázdnění

Zácpa patří mezi časté a někdy přehlížené příčiny nadýmání. Neznamená pouze málo častou stolici. Člověk může chodit na toaletu i každý den a přesto mít tvrdou stolici, silně tlačit nebo mít pocit neúplného vyprázdnění.

Jednou z konkrétních potravin, pro které existují klinická data u zácpy, je zelené kiwi. Studované množství a limity těchto důkazů vysvětluje článek kiwi a trávení.

Při pomalém průchodu stolice se v tlustém střevě déle zdržuje obsah a současně může pokračovat fermentace. Výsledkem může být tlak, pocit plnosti a viditelné zvětšení břicha.

Pokud je problémem zejména obtížné vyprazdňování, nemusí být řešením pouze přidávání další vlákniny. U některých lidí může hrát roli porucha koordinace svalů pánevního dna, kterou lze cíleně vyšetřit.

Laktóza, fruktóza, celiakie a další příčiny

Při malabsorpci se určitá část sacharidu nevstřebá v tenkém střevě a pokračuje do tlustého střeva. Tam může být fermentována mikroorganismy a současně přitahovat vodu. Výsledkem může být nadýmání, kručení, bolest nebo průjem.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance není totéž co alergie na mléčnou bílkovinu. Intenzita obtíží závisí mimo jiné na množství laktózy a mnoho lidí snáší určité množství bez významných příznaků. Při nejasném obrazu lze podle situace použít dietní zkoušku nebo vodíkový dechový test.

Celiakie a lepek

Celiakie může způsobovat nadýmání, průjem, zácpu, anémii, únavu nebo jiné příznaky a nelze ji spolehlivě diagnostikovat pouze podle obtíží. Základem jsou krevní testy a podle situace další vyšetření.

IBS, osa střevo–mozek a SIBO

Syndrom dráždivého tračníku

U IBS se nadýmání často kombinuje s opakovanou bolestí břicha a změnami stolice. Význam může mít změněná motilita, viscerální přecitlivělost a regulace osy střevo–mozek. Samotné nafouklé břicho však pro diagnózu IBS nestačí.

SIBO

SIBO znamená abnormálně zvýšené množství nebo změněné složení mikroorganismů v tenkém střevě. Může způsobovat nadýmání, bolest, průjem a u některých lidí další obtíže, ale stejné příznaky má řada jiných stavů.

Proto není vhodné předpokládat SIBO u každého člověka s nafouklým břichem. AGA Clinical Practice Update doporučuje dechové testování nebo aspiraci tenkého střeva pouze u vybraných rizikových pacientů.

Jak se hledá příčina nadýmání

Prvním krokem obvykle není rozsáhlý balík testů. Základem je zdravotní historie, fyzikální vyšetření a přesný popis obtíží. Důležitý je vztah k jídlu, stolici, lékům, délce obtíží a případným varovným příznakům.

Užitečné může být krátkodobě zapisovat jídlo, velikost porce, čas nástupu potíží, stolici a případně menstruační cyklus. Takový záznam může odhalit opakující se vzorec a je často užitečnější než náhodné vyřazování mnoha potravin.

Podle AGA není u běžného nadýmání vhodné rutinně provádět zobrazovací vyšetření, endoskopii nebo vyšetření vyprazdňování žaludku bez odpovídající klinické indikace.

Low-FODMAP dieta: kdy dává smysl

FODMAP je označení pro několik skupin fermentovatelných sacharidů, které mohou u citlivých lidí přispívat k bolesti, plynatosti, nadýmání a změnám stolice. Low-FODMAP dieta se používá především u části lidí s IBS.

Nejde o celoživotní dietu založenou na maximálním množství zákazů. Podle postupu Monash University má tři navazující části.

Podrobný tříkrokový postup popisuje Monash University. Pokud má být dieta výraznější nebo dlouhodobější, je vhodné ji řešit s nutričním terapeutem nebo dietologem se zkušeností s gastroenterologií.

Probiotika, enzymy a prostředky proti plynatosti

Probiotika

Probiotika nejsou jedna zaměnitelná skupina a jejich vlastnosti závisejí na konkrétním mikroorganismu a kmeni. Současně ale není vhodné prezentovat je jako univerzální prostředek proti nafouklému břichu.

AGA ve své Clinical Practice Update doporučuje nepoužívat probiotika specificky k léčbě abdominálního nadýmání a distenze. To nevylučuje jejich použití v jiných přesně vymezených situacích, ale u dlouhodobého nadýmání je důležitější hledat skutečnou příčinu.

Obecné informace o tom, co znamená kmen, KTJ/CFU a jak probiotika hodnotit, najdete v článku Probiotika: jak je vybrat, kdy brát a co od nich čekat.

Trávicí enzymy

Enzym má smysl hlavně tehdy, když odpovídá konkrétnímu problému. Příkladem je laktáza u laktózové intolerance. Obecný přípravek „na trávení“ bez znalosti příčiny nemusí řešit důvod obtíží.

Symptomatické přípravky

Volně prodejné přípravky mohou v některých situacích krátkodobě zmírnit příznak, ale neléčí například celiakii, významnou zácpu nebo jinou základní příčinu. Pokud je potřebujete pravidelně, je vhodnější zjistit, proč se obtíže opakují.

Co můžete vyzkoušet během prvních dvou týdnů

Pokud nejsou přítomné varovné příznaky a obtíže nejsou závažné, lze začít jednoduchým systematickým postupem. Cílem není během jednoho dne změnit celý jídelníček, ale zjistit, zda se opakuje určitý vzorec.

1. Popište hlavní příznak. Je to tlak, viditelné zvětšení, plynatost, říhání, bolest nebo časná sytost?
2. Veďte 7–14 dní jednoduchý deník. Zapište jídlo, přibližnou porci, čas obtíží a stolici.
3. Zpomalte jídlo. Jezte pokud možno vsedě a omezte nadbytek sycených nápojů, žvýkaček a pití brčkem.
4. Porovnejte velikost porcí. Pokud stejné jídlo v menší porci nevadí, problém nemusí být samotná potravina.
5. Zvyšujte vlákninu postupně. Nepřidávejte současně několik velkých zdrojů.
6. Zhodnoťte stolici. Tvrdá stolice, tlačení a neúplné vyprázdnění mohou ukazovat na zácpu.
7. Neměňte pět věcí najednou. Jinak nebude možné určit, co skutečně pomohlo.
8. Nevyřazujte preventivně celé skupiny potravin. Zvlášť lepek není vhodné vysadit před případným vyšetřením na celiakii.

Kdy navštívit lékaře

Lékařské zhodnocení je vhodné, pokud se obtíže opakují dlouhodobě, postupně se zhoršují, výrazně ovlivňují běžný život nebo se k nim přidají další příznaky.

• nevysvětlené hubnutí nebo výrazné nechutenství,
• krev ve stolici nebo černá stolice,
• anémie,
• opakované zvracení nebo potíže s polykáním,
• nová nebo výrazně se zhoršující bolest břicha,
• horečka nebo další známky celkového onemocnění,
• trvalé nebo rychle narůstající zvětšení břicha,
• nová významná změna vyprazdňování.

FAQ: nadýmání a nafouklé břicho

Zdroje a doporučené odkazy

• American Gastroenterological Association – Clinical Practice Update on Evaluation and Management of Belching, Abdominal Bloating, and Distention
• NIDDK – Symptoms & Causes of Gas in the Digestive Tract
• NIDDK – Diagnosis of Gas in the Digestive Tract
• NIDDK – Diagnosis of Celiac Disease
• NIDDK – Diagnosis of Lactose Intolerance
• Monash University – 3-Step FODMAP Diet

Nezapomínejte na prevenci a péči o své tělo – MyBears®!

↑ Zpět nahoru