Průjem: příčiny, co jíst a kdy vyhledat lékaře

Průjem neznamená jen „chodit častěji na toaletu“. Typicky jde o opakované řídké nebo vodnaté stolice, které mohou být doprovázené nucením na stolici, křečemi, bolestí břicha, nevolností nebo horečkou. Největším bezprostředním rizikem akutního průjmu je ztráta tekutin a elektrolytů.

Krátkodobý průjem často souvisí s virovou gastroenteritidou, otravou jídlem nebo nežádoucím účinkem léků. Pokud ale přetrvává týdny, opakuje se nebo se objevují varovné příznaky, je potřeba přemýšlet i o celiakii, zánětlivém onemocnění střev, syndromu dráždivého tračníku s průjmem, poruše vstřebávání, infekci Giardia nebo jiné příčině.

V článku si vysvětlíme rozdíl mezi akutním, přetrvávajícím a chronickým průjmem, jak bezpečně doplňovat tekutiny, co lze jíst, kdy dávají smysl volně prodejné léky, kdy je vhodné vyšetření stolice a které situace vyžadují lékaře bez odkladu.

Obsah článku

Co je průjem a jak dlouho může trvat

Průjem znamená řídkou nebo vodnatou stolici, obvykle třikrát či vícekrát za den nebo častěji, než je pro vás běžné. Důležité je nejen množství stolic, ale také jejich konzistence, délka obtíží a doprovodné příznaky.

NIDDK rozlišuje akutní průjem, který typicky trvá méně než týden, přetrvávající průjem delší než 2 týdny a kratší než 4 týdny a chronický průjem trvající alespoň 4 týdny. Toto rozdělení pomáhá lékaři zúžit možné příčiny a zvolit vhodné vyšetření.

Je každá řídká stolice průjem?

Jedna měkčí stolice po změně jídelníčku nemusí znamenat onemocnění. Význam má opakování, celkový počet stolic, množství tekutin ve stolici a to, zda se přidávají horečka, bolest, krev, hubnutí nebo známky dehydratace.

Co způsobuje akutní a dlouhodobý průjem

Akutní průjem nejčastěji vzniká při infekci, otravě jídlem nebo jako nežádoucí účinek léku. Chronický průjem má širší diferenciální diagnostiku a bez vyšetření nelze spolehlivě určit příčinu jen podle konzistence stolice.

Pokud průjem začal krátce po nasazení nového léku nebo zvýšení dávky doplňku, může existovat souvislost. Předepsaný lék ale sami nevysazujte; proberte možné nežádoucí účinky s lékařem nebo lékárníkem.

Jak poznat dehydrataci při průjmu

Při průjmu ztrácíte nejen vodu, ale i elektrolyty. Riziko je vyšší u velmi častých vodnatých stolic, zvracení, horečky, ve vysokém věku, u malých dětí a u lidí s některými chronickými nemocemi.

• výrazná žízeň a sucho v ústech;
• tmavá moč nebo výrazně méně močení;
• závratě, slabost nebo pocit na omdlení;
• výrazná únava či zmatenost;
• u těžké dehydratace velmi malý výdej moči, rychlý puls nebo nízký tlak.

Širší principy hydratace a známky nedostatku tekutin rozebírá článek Pitný režim: kolik vody denně pít a jak poznat dehydrataci. Při průjmu ale běžná voda nemusí vždy stačit, zejména pokud jsou ztráty větší.

Co pít při průjmu a kdy použít rehydratační roztok

Orální rehydratační roztok je první volbou při mírné až střední dehydrataci způsobené infekčním průjmem. Obsahuje vhodně nastavenou kombinaci vody, glukózy a elektrolytů, která podporuje vstřebávání tekutin ve střevě.

Pijte po menších dávkách a opakovaně. Pokud současně zvracíte, může být snesitelnější několik doušků každých pár minut než velká sklenice najednou. Velmi sladké nápoje nejsou ekvivalentem rehydratačního roztoku a u části lidí mohou průjem zhoršit osmotickým efektem.

Kdy nestačí domácí hydratace

Pokud tekutiny neudržíte kvůli opakovanému zvracení, téměř nemočíte, jste výrazně slabí, zmatení nebo máte jiné známky těžké dehydratace, je potřeba lékařské posouzení. V takové situaci může být nutná intravenózní rehydratace.

Co jíst při průjmu

U většiny dospělých není nutné dlouhodobě hladovět ani držet extrémně omezenou „suchou dietu“. Jakmile je to možné, je vhodné vracet se k tolerované běžné stravě a zároveň sledovat, co konkrétně zhoršuje obtíže.

• volte menší porce a jídla, která dobře snášíte;
• při nevolnosti může vyhovovat jednodušší, méně tučné jídlo;
• velké množství alkoholu a velmi tučná jídla mohou obtíže zhoršit;
• u některých lidí může být po akutní infekci dočasně hůře tolerována laktóza;
• při větších ztrátách tekutin upřednostněte rehydrataci před experimentováním s doplňky stravy.

Pokud průjem přetrvává, není vhodné bez diagnózy dlouhodobě vyřazovat velké skupiny potravin. Restrikce může zakrýt souvislosti a zbytečně zhoršit nutriční kvalitu jídelníčku.

Léky proti průjmu: kdy dávají smysl a kdy ne

Volně prodejné léky, například loperamid, mohou u některých dospělých s nekomplikovaným vodnatým průjmem krátkodobě zmírnit frekvenci stolice. Nejsou ale vhodné pro každou situaci. Při krvavém průjmu, vysoké horečce nebo podezření na invazivní infekci je potřeba větší opatrnost a odborné posouzení.

Antibiotika se u běžného akutního průjmu nepodávají automaticky. U některých bakteriálních infekcí mohou pomoci, u jiných nejsou potřebná nebo mohou být nevhodná. Volba závisí na klinickém obrazu, rizikových faktorech a případně výsledku mikrobiologického vyšetření.

Probiotika při průjmu

Účinek probiotik nelze hodnotit jako vlastnost celé skupiny. Záleží na konkrétním kmeni, věku a příčině průjmu. Proto není správné tvrdit, že jakékoli probiotikum průjem spolehlivě zastaví. Základní principy výběru rozebírá článek Probiotika: jak je vybrat, kdy brát a co od nich čekat.

Kdy má smysl vyšetření stolice

Vyšetření stolice není nutné u každého krátkého a mírného průjmu. Větší význam má při krvavé stolici, vysoké horečce, těžším průběhu, u lidí s oslabenou imunitou, při podezření na epidemický výskyt, po některých cestách nebo pokud obtíže přetrvávají.

IDSA doporučuje u lidí s horečkou nebo krvavým průjmem myslet na enteropatogeny, u kterých může cílená diagnostika změnit léčbu. U chronického vodnatého průjmu AGA doporučuje podle situace vyšetřovat například známky střevního zánětu, Giardia a celiakii.

Proč nestačí jeden „panel na všechno“

Výběr testů má vycházet z anamnézy. Jinak se postupuje po návratu z tropů, jinak po antibiotikách, při krvi ve stolici nebo u průjmu trvajícího dva měsíce. Široké testování bez klinické otázky může přinést nálezy, které obtíže nevysvětlují.

Co může způsobovat chronický průjem

Průjem trvající 4 týdny nebo déle se považuje za chronický a zaslouží si cílené hledání příčiny. Může jít o poruchu interakce střevo–mozek, ale také o celiakii, zánětlivé onemocnění, malabsorpci, infekci, nežádoucí účinek léku, mikroskopickou kolitidu nebo problém se žlučovými kyselinami.

U chronického průjmu je důležitá anamnéza: vztah k jídlu, noční stolice, krev, hubnutí, rodinná anamnéza, cestování, léky, antibiotika a věk. Podle toho lékař volí laboratorní testy, stolici, endoskopii nebo další vyšetření.

Průjem versus IBS-D

IBS-D může způsobovat opakované řídké stolice, ale diagnóza IBS stojí také na typickém vzorci bolesti nebo diskomfortu a vztahu ke změně vyprazdňování. Přítomnost krve ve stolici, nevysvětleného hubnutí, anémie nebo dalších varovných znaků vyžaduje hledání jiné příčiny.

Průjem, nadýmání a další příznaky

Průjem a nadýmání se mohou objevit společně při infekci, intoleranci sacharidů, IBS i dalších stavech. Samotná kombinace těchto dvou příznaků proto neurčuje diagnózu. Pokud je hlavním problémem tlak, plynatost a zvětšování břicha, navazuje článek Nadýmání a nafouklé břicho: příčiny a co pomáhá.

Naopak dlouhodobá zácpa může někdy vést k nahromadění tvrdé stolice a kolem ní může unikat řidší obsah, který působí jako „průjem“. Tento mechanismus a další souvislosti vysvětluje článek Zácpa: příčiny, co pomáhá na vyprazdňování a kdy k lékaři.

Kdy s průjmem k lékaři nebo na pohotovost

Rychlé lékařské posouzení je vhodné při krvi nebo černé stolici, silné bolesti břicha, vysoké horečce, známkách těžké dehydratace, opakovaném zvracení, výrazné slabosti nebo poruše vědomí. Opatrnější postup je na místě také u těhotných, seniorů, malých dětí, imunokompromitovaných lidí a osob se závažnými chronickými nemocemi.

Kontaktujte lékaře i tehdy, když průjem neustupuje, vrací se nebo trvá týdny. Dlouhodobý průjem není vhodné řešit opakovanými dietami a léky proti průjmu bez objasnění příčiny.

FAQ: průjem

Zdroje a doporučené odkazy

• NIDDK – Definition & Facts for Diarrhea – definice akutního, přetrvávajícího a chronického průjmu a komplikace.
• NIDDK – Symptoms & Causes of Diarrhea – příznaky a hlavní skupiny příčin.
• NIDDK – Treatment of Diarrhea – hydratace, elektrolyty a léčba.
• IDSA Clinical Practice Guideline for Infectious Diarrhea – rehydratace, indikace mikrobiologického vyšetření a antibiotická léčba.
• AGA – Laboratory evaluation of chronic watery diarrhea and IBS-D – cílené testování při chronickém vodnatém průjmu.

Nezapomínejte na prevenci a péči o své tělo – MyBears®!

↑ Zpět nahoru