Teplota světla: Je lepší modré, bílé, nebo žluté světlo?

Každý ví, že přirozené denní světlo je nejzdravější. Víte ale, že barva světla či jeho teplota mohou ovlivnit náladu i zdraví? Volba nesprávného umělého osvětlení může kazit zrak, negativně působit na koncentraci, paměť, aktivitu, spánek i imunitu. Proto je důležité dbát na to, aby i umělé osvětlení obsahovalo plnohodnotné zastoupení všech spektrálních složek a ovlivňovalo co nejméně naše biorytmy. Jaké spektrum světla je tedy nejlepší?

Obsah článku

Spektrum viditelného světla a vliv na biorytmy

Intenzita a spektrum světla v našem okolí zásadně ovlivňují naši aktivitu, odpočinek i řadu dalších biologických procesů. Přirozené biorytmy těla jsou zvyklé na to, že se v průběhu dne mění poměr barevného spektra světla, jež je viditelné okem, a zejména naše oči jsou tomuto přírodnímu rytmu dokonale přizpůsobeny.

S nástupem umělého osvětlení jsme však přirozené barevné spektrum narušili a namísto přirozeného denního světla se po mnoho hodin vystavujeme nevyhovujícím světelným podmínkám, kdy v osvětlení chybí množství barevných složek a zároveň ani jejich spektrum není tak vyrovnané jako u denního světla.

Nedostatečná kvalita světelného spektra pak může vést k celkové psychické i tělesné nepohodě, modré spektrální složky zase negativně ovlivňují kvalitu spánku, fyzický a kognitivní výkon i imunitní systém, nedostatečné barevné spektrum či poblikávání světla mohou způsobit poškození zraku.

Mějte na paměti, že nedostatek světla může vést k poruchám spánku, únavě či depresím. Naopak nadměrné nebo nevhodné osvětlení může způsobovat bolesti hlavy, podrážděnost a problémy se soustředěním.

Co je to vlastně světlo

Světlo je v podstatě viditelné elektromagnetické záření, které u lidí a zvířat umožňuje vidění na základě vizuálních vjemů. Uměle vytvořené světlo je pak neelektrickou veličinou.

Složeno je z vlnových délek udávaných v nanometrech. Tato veličina rozhoduje o tom, které elektromagnetické záření spadá do rozsahu viditelného světla, tedy jakou barvu záření lidské oko vnímá. Spektrum viditelného světla zahrnuje barvy od fialové po červenou, přičemž obecně platí, že delší vlnové délky vytvářejí teplé barvy (např. červenou a oranžovou), zatímco krátké vlnové délky představují chladnější barvy (např. modrou).

Rozsah viditelného světla je předpokládán mezi 380–780 nm, přičemž rozsah s vlnovou délkou:

• 380–436 nm představuje fialové světlo
• 436–495 nm modré světlo,
• 495–566 nm zelené světlo,
• 566–589 nm žluté světlo,
• 589–627 nm oranžové světlo a
• 627–780 nm červené světlo.

Kromě viditelného světla existuje i neviditelné záření, jako je ultrafialové (UV) a infračervené (IR) záření. Infračervené záření má vlnovou délku v rozsahu 760 nm až 1 mm a jedná se o tepelné záření, často označované jako infračervené světlo známé z infrasaun a dalších zařízení. Ultrafialové světlo/záření má vlnovou délku kratší než viditelné světlo, takže je pro člověka neviditelné, a jeho zdrojem je Slunce.

Pozor na modré světlo

Jak večer snížit modré světlo (jas, night mode, teplota)

I když je modré světlo přirozenou součástí denního světla, je vyzařováno i z umělých zdrojů světla, jako jsou monitory, displeje mobilů, LED osvětlení a další elektronická zařízení. Nadměrné vystavení tomuto druhu světla, zejména večer, může mít negativní dopad na přirozené biorytmy.

Potlačuje totiž produkci melatoninu (zdroj), hormonu spánku, což může vést k poruchám spánku a nespavosti. Může také způsobovat únavu očí, poškození oční sítnice, stárnutí pokožky, bolesti hlavy a snížení koncentrace.

Večer je tedy vhodné při práci či hraní her na PC či při sledování televize použít filtr modrého světla (v nastavení to najdete např. u televizí značky Hisense) a hlavně i snížit jas, abyste navodili příjemnou, poklidnou atmosféru a připravili tělo na spánek.

Teplota světla neboli chromatičnost a vliv na cirkadiánní rytmus

Až se budete rozhodovat, jak vybrat odpovídající žárovku či jiný zdroj světla, je tedy třeba kromě spektra světla zohlednit také jeho teplotu. Tento parametr se udává v kelvinech, měří se pomocí kolorimetru a značí, v jakém odstínu vyzařované světlo vnímáme, a to od žluté barvy po bílou. Platí, že čím nižší je teplota světla, tím je světlo teplejší (žluté, oranžové), a čím je vyšší, tím je světlo chladnější (bílé, modré).

Teplota světla tedy ovlivňuje to, jak na nás dané prostředí/předmět esteticky působí a zároveň má velký vliv na náš cirkadiánní rytmus, jakož i psychické rozpoložení.

• Teplota světla 1200 K – 2700 K = oranžové odstíny.
• Teplota světla 2700 K – 5000 K = žluté denní světlo.
• Teplota světla 5000 K – 6500 K = bílé či namodralé světlo.

Setkat se můžeme také s označením teplé bílé světlo (2700–3300 K), neutrální bílé světlo (3400–5200 K) a studené bílé světlo (5300–7000 K).

Malý exkurz aneb Co je to cirkadiánní rytmus

Cirkadiánní rytmus můžeme označit také jako biorytmus člověka, biologické rytmy či jednoduše biorytmy. Jedná se o vnitřní hodiny organismu, které významně ovlivňují tělo i mysl. Vytvářejí se již před narozením, postupně se prodlužují a usazují, a teprve ve věku kolem šesti let se utváří 24hodinový cyklus, po který se neustále opakují různé funkce těla.

Od přírody jsou naše biorytmy nastaveny tak, abychom přes den byli aktivní a v noci se nám chtělo spát. Zavedením umělého osvětlení, jakož i směnným provozem a dalšími vlivy však přirozené biorytmy nabouráváme, což způsobuje disharmonii organismu a může vést k únavě, nervozitě, potížím se spánkem a dalším zdravotním komplikacím. V souvislosti se směnným provozem se dokonce hovoří i o zvýšeném riziku rakoviny (zdroj, zdroj).

Doporučená intenzita osvětlení v luxech, svítivost v lumenech a CRI

Kromě výše uvedených parametrů je třeba při výběru umělého osvětlení zohlednit i další faktory. Mezi ně patří zejména intenzita osvětlení, svítivost a index podání barev.

Index podání barev (CRI)

Tento parametr je často podceňovaný, přesto velmi důležitý, jelikož určuje přesnost, se kterou světlo z umělého zdroje zachovává barvy povrchů, na něž dopadá. Udává se na stupnici od 0 do 100, přičemž 100 je referenční hodnota slunce. Obecně tedy platí, že čím vyšší je CRI, tím lépe daný zdroj světla zachovává barvy povrchů, naopak nízké CRI znamená, že dochází k barevným posunům. Hodnota CRI 100 tedy představuje věrné podání barev, přičemž do interiéru je třeba vybírat zdroj s CRI vyšším než 80 (ideálně 90–100), abyste navodili světelnou pohodu a příjemný pocit.

Světelný tok neboli svítivost

Světelný tok udává jas zdroje světla, tedy to, jak daný zdroj svítí. Jednotkou svítivosti je lumen a určuje celkové množství světla, které světelný zdroj vydává do všech směrů za jednu vteřinu.

Intenzita osvětlení

Intenzita osvětlení je pak část světelného toku dopadajícího na určitou plochu. Je ovlivněna vzdáleností zdroje od osvětlované plochy a úhlem/směrem dopadajících paprsků. Jednotkou je lux udávající osvětlení způsobené světelným tokem 1 lm dopadajícím na plochu 1 m². Je však třeba pamatovat, že čím je větší vzdálenost zdroje, tím víc je třeba lumenů, a že čím šikměji paprsky dopadají, tím je osvětlení slabší.

Pro chodby obecně postačí intenzita osvětlení 100 lx, pro schodiště či předsíně 150 lx, pro šatny, koupelny, toalety, jídelny 200 lx, pro dětský/obývací pokoj, pracovnu či místo na čtení 300 lx, ke kuchyňské lince 500 lx.

Jakou teplotu světla vybrat pro práci, odpočinek a spánek

Nyní se pojďme podívat, jakou teplotu světla zvolit do jednotlivých místností s ohledem na konkrétní činnost, vizuální pohodlí a přirozené střídání aktivity a odpočinku.

Teplé odstíny (1800–3500 K)

Hodí se do místností určených spíše pro odpočinek než práci, jako je ložnice či obývací pokoj, naopak se nehodí do míst pro aktivity vyžadující soustředění či pozornou četbu. Mají příjemnou žlutou až oranžovou barvu, která připomíná oheň (1000 - 1900 K), východ nebo západ slunce (cca 2000 K), a navozují pocit pohody a uvolňující atmosféry.

Do ložnice je nejvhodnější tlumené světlo s teplotou do 2700 K, které podporuje produkci melatoninu a navozuje pocit klidu a pohody.

Neutrální odstíny ( 4000–5500 K)

Hodí se do kuchyně, pracovny, dílny, skladu či tam, kde je nedostatek přirozeného denního světla (WC, koupelna). Má bílou až lehce nažloutlou barvu, podobá se odpolednímu světlu a zvyšuje produktivitu, soustředění a podporuje výkon.

Studené bílé odstíny (5500–7000 K)

Hodí se do kanceláře, komerčních prostor, průmyslových objektů a hal či tmavých místností, jako jsou sklepy. Připomíná zataženou oblohu, která se zbarvuje lehce do modra, a podporuje soustředění, velmi vhodná je tato teplota při práci na počítači, jelikož neunavuje oči.

Zdroj obrázku: https://leddepot.store/

Doporučení na závěr

Abyste dosáhli harmonického a funkčního interiéru, je důležité správně kombinovat různé teploty světla. V každé místnosti by proto mělo být minimálně jedno hlavní světlo s neutrální nebo teplou teplotou a k němu je vhodné přidat doplňkové osvětlení, jako jsou lampičky nebo bodová světla s různými teplotami. Kombinací teplot chromatičnosti lze vytvořit různé světelné scény pro různé aktivity a nálady, podpořit přirozené biorytmy, a tím i celkové zdraví a pohodu.

FAQ - ohledně světla

Nezapomínejte na prevenci a péči o své tělo - MyBears®!

Zpět nahoru ↑