Tipy pro zdravý domov - kvalita vzduchu, světlo, ticho, málo chemie

Kvalita domácího prostředí má zásadní vliv na naše zdraví, náladu i celkovou životní pohodu. V tomto článku vám poradíme, jak vytvořit zdravý domov a eliminovat faktory, které mohou negativně ovlivňovat vaše zdraví.

Pro zdravý domov je klíčová kvalita vzduchu, optimální teplota a vlhkost, dostatek přirozeného světla, minimalizace hluku a omezení škodlivých chemických látek. Všechny tyto faktory společně vytvářejí prostředí, které podporuje fyzické i duševní zdraví a celkovou pohodu.

Kvalita vzduchu – základ zdravého bydlení
Kvalita ovzduší v okolí domova je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících zdraví. Dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší je totiž spojena s řadou zdravotních problémů včetně respiračních onemocnění, kardiovaskulárních chorob a některých typů rakoviny.

Zvláštní pozornost proto věnujte kvalitě ovzduší v případě života v blízkosti průmyslových zón, spaloven, velkých tepláren nebo frekventovaných silnic a dálnic, kde bývá koncentrace škodlivin výrazně vyšší. Informace o aktuální kvalitě ovzduší nabízí např. měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

V případě, že bydlíte v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, větrejte mimo dopravní a výrobní špičky, zvažte instalaci čističek vzduchu, pravidelně měňte filtry v rekuperačních jednotkách a používejte okna s těsněním, která minimalizují průnik znečištění z venkovního prostředí. Současně se doporučuje zvýšená konzumace ovoce a zeleniny, protože antioxidanty přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek.

S filtrací škodlivin a udržováním vhodného mikroklima pomáhá i zeleň v okolí. Pokud nemáte v nejbližším okolí mnoho zeleně, můžete jí naplnit svou terasu i byt.

Zdá se také, že např. vitamíny skupiny B mají ochranný vliv v případě znečištění ovzduší. Vitamín D se zase dává do souvislosti s nižším rizikem respiračních nemocí a menšími projevy astmatu. Pokud máte stravu chudou na vitamíny, mohou pomoci jejich hladiny doplnit vitamínové doplňky. Antioxidační přínos vitamíny mají ale primárně v případě, že trpíte jejich deficitem.

Kvalita vzduchu v interiéru
Je třeba dbát také na vnitřní kvalitu vzduchu. Znečištěný vzduch může obsahovat řadu škodlivin včetně prachových částic, těkavých organických látek, plísní, bakterií a virů, které mohou vyvolávat nebo zhoršovat alergické reakce a respirační onemocnění. Špatná kvalita vzduchu v interiéru může způsobovat bolesti hlavy, podráždění očí, dýchací potíže a dlouhodobě i vážnější zdravotní problémy.

Průměrný člověk přitom stráví až 90 % času v interiéru, proto je kvalita vzduchu v domě či bytě pro naše zdraví klíčová.

Pravidelné větrání
Pravidelné větrání je základem zdravého vzduchu v domácnosti. Doporučuje se větrat alespoň 3-4× denně po dobu 5-10 minut, ideálně průvanem, který zajistí rychlou výměnu vzduchu bez výrazného ochlazení stěn a nábytku. Pokud trávíte delší dobu v menší místnosti, dává smysl větrat i častěji. To stejné platí, pokud je v místnosti více lidí.

V chladnějších měsících je vhodné větrat intenzivněji a kratší dobu, zatímco v teplých dnech můžete nechat okna otevřená déle. Pokud bydlíte v oblasti se znečištěným venkovním vzduchem, zvažte větrání v časech s nižší koncentrací škodlivin – typicky brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je menší provoz.

Optimální vlhkost vzduchu
Optimální vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v rozmezí 40-60 %. Příliš nízká vlhkost může způsobovat vysychání sliznic, což snižuje přirozenou obranyschopnost organismu proti infekcím, zhoršuje příznaky astmatu a přispívá k tvorbě statické elektřiny.

Naopak příliš vysoká vlhkost podporuje růst plísní a roztočů, což jsou významné alergeny. Některé druhy plísní dokonce uvolňují mykotoxiny škodlivé pro lidské zdraví.

Pro kontrolu vlhkosti vzduchu používejte ideálně vlhkoměry, které jsou dnes dostupné i jako součást cenově dostupných domácích meteostanic.

Při nízké vlhkosti pomůže zvlhčovač vzduchu, který by měl být pravidelně čištěn, aby se v něm nemnožily bakterie a plísně. Alternativou mohou být volně položené nádoby s vodou v blízkosti zdrojů tepla, vlhké ručníky na radiátorech nebo časté rosení pokojových rostlin.

Při vysoké vlhkosti je nejúčinnějším řešením odvlhčovač, který dokáže extrahovat nadbytečnou vlhkost ze vzduchu. Pomoci může ale i obyčejné větrání. Důležitá je také prevence – používání digestoře při vaření, důsledné odvětrávání koupelny po sprchování a neumisťování příliš velkého množství rostlin do ložnic.

Přírodní čističky vzduchu - rostliny
Přírodním způsobem zlepšení kvality vzduchu je umístění vhodných pokojových rostlin. Některé druhy jako aloe vera, tchýnin jazyk (sansevieria) nebo zelenec (chlorophytum) mají schopnost filtrovat ze vzduchu škodliviny včetně formaldehydu, benzenu a trichlorethylenu.

Kromě čištění vzduchu rostliny také zvlhčují prostředí, obohacují vzduch o kyslík a přispívají k duševní pohodě. Pro maximální účinek se doporučuje umístit jednu větší rostlinu (nebo 2-3 menší) na každých 10 m² podlahové plochy. Je však třeba si uvědomit, že rostliny nejsou schopny nahradit větrání či čističku vzduchu, bylo by jich třeba opravdu velké množství.

Mechanické čističky vzduchu
V oblastech se znečištěným ovzduším, nebo pokud trpíte alergiemi, může být velmi účinným řešením pořízení čističky vzduchu s HEPA filtrem. Tyto přístroje dokáží zachytit až 99,97 % částic o velikosti 0,3 mikronu včetně pylu, zvířecích alergenů, prachu a některých bakterií.

Při výběru čističky vzduchu věnujte pozornost parametru CADR (Clean Air Delivery Rate), který udává, kolik metrů krychlových vzduchu dokáže přístroj vyčistit za minutu – měl by alespoň 2,5x převyšovat objem místnosti pro dostatečnou účinnost.

Úklid prachu
V souvislosti s kvalitou ovzduší je třeba doporučit také pravidelný úklid prachu utíráním povrchů a vysáváním vysavačem s HEPA filtrem. Prach v domácnosti totiž obsahuje směsici nečistot, alergenů, zbytků kůže, plísní či roztočů, které mohou negativně ovlivnit dýchací cesty, zejména u alergiků, astmatiků nebo malých dětí.

Důležité je uklízet také povrchy, které nejsou snadno dostupné - např. horní části nábytku. V tomto ohledu se může vyplatit nábytek na míru či vestavné skříně, které doléhají ke zdi a stropu a nevzniká tak prostor, kde by se prach mohl ve větším množství hromadit.

Optimální teplota vzduchu
Také teplota vzduchu ovlivňuje naše pohodlí i zdraví. Nevhodné teplotní podmínky mohou vést k řadě zdravotních problémů od zhoršení příznaků respiračních onemocnění přes narušení spánku až po snížení imunity.

Příliš vysoká nebo nízká teplota způsobuje únavu, snížení koncentrace a celkovou nepohodu, která se dlouhodobě promítá do našeho zdravotního stavu.

Každá místnost v domácnosti má své optimální teplotní rozmezí, které by mělo odpovídat jejímu účelu a době, kdy je využívána:

Koupelna: 21-24 °C
Obývací pokoj: 20-22 °C
Dětský pokoj: 20-22 °C
Kuchyně: 19 °C
Ložnice: 17-19 °C
Chodba: 10-15 °C

Pro ložnice je vhodnější o něco nižší teplota, která podporuje kvalitní spánek – tělesná teplota během spánku přirozeně klesá, a chladnější prostředí tak pomáhá tělu rychleji usnout a dosáhnout hlubších fází spánku.

Světlo – přirozené i umělé osvětlení
Dostatek přirozeného světla je pro lidské zdraví nepostradatelný. Ovlivňuje naši náladu, kvalitu spánku i tvorbu vitamínu D, který je nezbytný pro zdravé kosti a imunitní systém. Nedostatek denního světla může vést k poruchám nálady, sezónní afektivní poruše (SAD) a narušení cirkadiánního rytmu, což negativně ovlivňuje kvalitu spánku i celkovou vitalitu.

Maximalizace denního světla
Maximalizace přirozeného světla by měla být prioritou při plánování a zařizování domácnosti. Jedním z nejúčinnějších způsobů je minimalizace překážek, které brání průniku světla do interiéru – nezakrývejte okna těžkými závěsy během dne, umístěte nábytek tak, aby neblokoval přístup světla, a používejte světlé odstíny na stěnách, které lépe odrážejí a rozptylují světlo v prostoru.

Pro lepší spánek zajistěte v ložnici v noci naopak co nejhlubší tmu, která podporuje kvalitní spánek a správnou produkci melatoninu. Používejte závěsy nebo žaluzie, které nepropouští světlo, a odstraňte světelné zdroje jako jsou kontrolky elektronických zařízení nebo je překryjte. I slabé světlo může narušovat kvalitu spánku, aniž byste si toho byli vědomi.

Umělé osvětlení a jeho kvalita
Umělé osvětlení by pak mělo co nejvíce napodobovat přirozené světlo a jeho proměny během dne. Pro pracovní prostory volte světelné zdroje s barevnou teplotou světla podobnou dennímu světlu (4000-5500 K), které podporují soustředění a bdělost.

Naopak pro relaxační zóny jsou vhodnější teplejší odstíny (2700-3000 K), které navozují pocit pohody a připravují tělo na odpočinek. Moderní inteligentní osvětlovací systémy umožňují automaticky měnit intenzitu a barevnou teplotu světla během dne v souladu s přirozeným biorytmem – jasnější a chladnější světlo ráno a během dne, které postupně přechází do teplejších a tlumenějších tónů večer.

Zvláštní pozornost věnujte osvětlení ve večerních hodinách. Modré světlo z elektronických zařízení jako jsou počítače, tablety a chytré telefony může narušovat produkci melatoninu – hormonu, který reguluje spánek. Tento efekt je nejsilnější právě v modré části světelného spektra, která je hojně zastoupena v LED displejích a moderním osvětlení.

Akustika a význam ticha
Dlouhodobá expozice hluku, i když se zdá, že si na něj člověk "zvykl", může vést k chronickému stresu, kardiovaskulárním potížím a zhoršení kognitivních funkcí. Vytvoření akusticky příjemného prostředí je proto důležitou součástí zdravého domova.

V první řadě zhodnoťte hlučnost vaší lokality – blízkost železnice, letiště, dálnice nebo nočních podniků může výrazně snižovat kvalitu života. Pro stávající bydlení v hlučné lokalitě zvažte dodatečná protihluková opatření jako jsou okna s vyšší zvukovou izolací, akustické okenní ventilace umožňující větrání při zavřených oknech nebo výsadbu živých plotů a jiné zeleně, která může částečně absorbovat hluk z okolí.

Pokud je to možné, umístěte ložnice a odpočinkové zóny dál od rušných ulic, výtahových šachet nebo společných prostor v bytových domech. Pracovny a místnosti s potenciálně hlučnými aktivitami by měly být situovány tak, aby nerušily klidové zóny. V již existujících dispozicích můžete použít nábytek jako přirozené zvukové bariéry – například vysoké knihovny podél společných stěn nebo skříně u stěn sousedících s hlučnými prostory.

Při výběru domácích spotřebičů zohledněte i jejich hlučnost uváděnou v decibelech (dB). Pro ložnice a odpočinkové prostory volte spotřebiče s co nejnižší hlučností – klimatizační jednotky a ventilátory preferujte s tichým chodem. Myčky nádobí, pračky a sušičky by pak měly být ideálně umístěny dále od odpočinkových zón, případně je možné obložit okolní stěny zvukově izolačními materiály.

K účinnému zlepšení akustiky interiéru přispívají také tlumící materiály, které pohlcují zvukové vlny a zabraňují jejich odrazu. Koberce, závěsy, čalouněný nábytek a různé textilní doplňky jako polštáře, přehozy nebo tapiserie výrazně redukují dozvuk a vytváří příjemnější zvukové prostředí.

V místnostech s tvrdými povrchy, jako jsou kuchyně nebo koupelny, je vhodné instalovat alespoň některé z těchto prvků – například textilní závěsy nebo dekorativní textilní panely na stěnách. Účinné jsou také speciální akustické panely a obklady, které jsou navrženy přímo pro pohlcování zvuku a mohou být integrovány do interiérového designu jako dekorativní prvky.

Minimalizace škodlivých látek
V našich domovech se často bohužel nachází také mnoho chemických látek, které mohou negativně ovlivňovat naše zdraví. Od stavebních materiálů přes nábytek až po čisticí prostředky – všude se mohou skrývat potenciálně nebezpečné chemické látky, které se uvolňují do vzduchu, nebo přímým kontaktem přecházejí do našeho těla.

Nejčastější škodlivé látky v domácnosti
Mezi nejčastější škodlivé chemické látky v domácnosti patří:

Formaldehyd – nachází se v dřevotřískových deskách, některých druzích nábytku, textiliích a barvách. Tento těkavý plyn může způsobovat podráždění očí, dýchacích cest a je klasifikován jako potenciální karcinogen.
Zpomalovače hoření – běžně používané v čalounění, elektronice a dětských hračkách. Tyto látky se mohou uvolňovat do prachu a následně být vdechnuty nebo požity, přičemž některé z nich jsou spojovány s hormonálními poruchami a neurologickými problémy.
Ftaláty – změkčovače používané v PVC podlahách, hračkách a obalových materiálech. Tyto látky jsou známé jako endokrinní disruptory, které mohou narušovat hormonální rovnováhu organismu.
Benzen a toluen – obsažené v barvách, lacích a některých čisticích prostředcích. Jsou to těkavé organické sloučeniny s neurotoxickými účinky, které mohou při dlouhodobé expozici poškodit nervový systém a játra.
Chlor a amoniak – běžné složky domácích čisticích prostředků, které mohou dráždit dýchací cesty a při nesprávném použití nebo kombinaci vytvářet nebezpečné výpary.

Při rekonstrukci nebo stavbě nového domova proto volte přírodní a nízkoemisní materiály, které uvolňují minimální množství škodlivých látek. Místo PVC podlah, které mohou uvolňovat ftaláty a další škodliviny, zvažte zdravější alternativy jako marmoleum nebo dlažbu v kuchyni a dalších vlhkých prostorách.

U nábytku vybírejte kusy z masivního dřeva nebo s certifikátem nízkých emisí formaldehydu. Materiály pracovních ploch v kuchyni by měly být nejen estetické, ale především hygienické a bez škodlivých látek. Přírodní materiály jako žula, mramor nebo dřevo jsou vhodnou volbou.

Některé země pak mají zavedeny standardy pro emise z nábytku – například německý standard RAL-UZ 38 nebo evropská norma E1, které garantují nižší úroveň uvolňování škodlivin.

Nový nábytek, zejména ten s obsahem lisovaných dřevěných desek, před umístěním do interiéru nechte několik dní "odvětrat" v dobře větraném prostoru jako je garáž nebo balkon, aby došlo k uvolnění největšího množství těkavých látek mimo obytný prostor.

U kvalitních výrobců nábytku bývají ale povrchy desek ošetřeny takovým způsobem, aby bylo zabráněno uvolňování škodlivin. Např. MDF desky lze pak vyrábět i bez použití lepidla. Volbu materiálů je vhodné probrat v některém z kuchyňských studií a preferovat vždy takový nábytek, který splňuje náročné normy.

Bezpečné nádobí a kuchyňské náčiní
V kuchyni používejte nádobí a náčiní ze skla, nerezové oceli nebo keramiky místo plastu, zejména při ohřevu potravin. Plasty mohou při zahřívání uvolňovat do jídla škodlivé látky jako bisfenol A (BPA) nebo ftaláty.

Vyvarujte se teflonových pánví s poškozenou povrchovou úpravou, jelikož při vysokých teplotách mohou uvolňovat potenciálně nebezpečné perfluorované sloučeniny. Místo toho volte litinové, keramické nebo nerezové nádobí. Pro skladování potravin používejte skleněné nádoby místo plastových, zejména pro horké nebo kyselé potraviny.

Přírodní čisticí prostředky
Agresivní chemické čističe lze v mnoha případech nahradit alternativami jako ocet, jedlá soda nebo citronová šťáva, které jsou účinné proti špíně a bakteriím, přitom však neobsahují dráždivé látky a jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Pro čištění kuchyně, koupelny i běžný úklid můžete vystačit s těmito základními ingrediencemi, případně doplněnými o Marseilleské mýdlo jako přírodní odmašťovadlo. Pokud dáváte přednost komerčním produktům, vybírejte ekologicky šetrné s certifikací, která garantuje absenci nebezpečných látek.

Doporučení na závěr
Vytvoření zdravého domova je investicí do vašeho zdraví a pohody. I když není vždy možné implementovat všechna doporučení najednou, i postupné zlepšování jednotlivých aspektů vašeho domácího prostředí může přinést znatelné benefity.

Nezapomínejte na prevenci a péči o své tělo, investujte do svého zdraví s MyBears®!