Únava z kancelářské práce: stres, unavené oči a nedostatek denního světla

Moderní kancelářská práce je pohodlná, ale pro tělo i hlavu často nepřirozená. Dlouhé sezení, málo denního světla, hodiny před monitorem, nepravidelné pauzy a tlak na výkon se u mnoha lidí postupně podepisují na energii, soustředění i psychické pohodě. Není to jen otázka „bolavých zad z kanceláře“. Často jde o souběh více faktorů, které se navzájem zhoršují: méně pohybu, více stresu, horší spánek a méně času venku.

Než začnete řešit doplňky stravy, bývá užitečnější podívat se nejdřív na základ: světlo, pohyb, spánek, tempo práce a schopnost během dne opravdu vypnout. Právě tady bývá největší prostor pro skutečné zlepšení.

Obsah článku

Proč kancelářská práce zatěžuje tělo i hlavu víc, než se zdá

Na první pohled kancelář nevypadá jako rizikové prostředí. Člověk neseká dřevo, nenosí těžké věci a není venku v mrazu. Jenže problém dnešní kancelářské práce bývá jinde: v dlouhé nehybnosti, vysokém mentálním výkonu a téměř nepřetržité stimulaci. Tělo je v klidu jen zdánlivě. Oči, mozek i nervový systém jedou celé hodiny bez větší pauzy a organismus často nedostává to, co by potřeboval ke kompenzaci – pohyb, denní světlo, pravidelné střídání aktivity a odpočinku. WHO uvádí, že typickými příklady sedavého chování jsou právě práce u stolu, řízení a čas u obrazovek, jak shrnuje i jejich faktografický přehled o fyzické aktivitě.

Proto se lidé po kancelářském dni často necítí „odpočatě unavení“, ale spíš zvláštně vyčerpaní, rozhození a přetížení. Mívají pocit těžké hlavy, horší soustředění, menší trpělivost a večer se jim hůř vypíná, i když jsou fyzicky unavení. To je jeden z důvodů, proč si mnoho lidí začne všímat, že jim kancelářská práce nesedí tolik, jak si dřív mysleli.

Nejčastějším kancelářským problémem bývají také bolavá záda, ztuhlá šíje a napětí v ramenou. Nejde přitom jen o samotné sezení, ale spíš o jeho délku, minimum pohybu během dne a opakované setrvávání v jedné poloze. Když člověk několik hodin téměř beze změny sedí, soustředěně kouká do monitoru a dělá jen minimum pauz, tělo se postupně přetěžuje. Výsledkem pak nemusí být jen nepohodlí, ale i pocit ztuhlosti, větší únava a horší soustředění ke konci dne.

Nedostatek denního světla při práci uvnitř: co dělá s energií a spánkem

Velká část lidí dnes tráví většinu dne uvnitř budov. To má dopad nejen na pohyb, ale i na kontakt s přirozeným denním světlem. Člověk ráno nastoupí do auta nebo MHD, dojde do kanceláře, pracuje pod umělým osvětlením a ven se dostane až odpoledne nebo večer. Přitom právě střídání světla a tmy pomáhá tělu orientovat se v tom, kdy má být aktivní a kdy se má postupně uklidňovat. 

Častý omyl je představa, že když sedíte u velkého okna, je problém vyřešený. Z pohledu běžného denního režimu to samozřejmě příjemnější je, ale nenahradí to pravidelný pobyt venku. Kancelářský člověk tak snadno sklouzne do režimu, kdy má přes den málo skutečného světla, málo pohybu a večer je naopak příliš dlouho vystavený obrazovkám.

Právě to bývá jeden z důvodů, proč se lidé cítí přes den utlumeně, ale večer nedokážou snadno usnout. Nejde přitom jen o jednu příčinu. Většinou se skládá více vlivů najednou: stres, pozdní práce, telefon v ruce ještě v posteli, málo času venku a minimum přirozených přechodů mezi pracovním režimem a odpočinkem.

Pokud trávíte většinu dne uvnitř, dává smysl podívat se i na to, jakou roli může hrát vitamín D, kdy ho doplňovat a podle čeho se v tom lépe zorientovat.

Práce u počítače, unavené oči a digitální únava

Jedním z nejběžnějších problémů kancelářské práce je digitální únava očí. Dlouhý čas strávený před obrazovkou se může projevit unavenýma očima, pálením, pocitem sucha, horším zaostřováním, bolestí hlavy i napětím v oblasti krku, ramen a zad. Nejde tedy jen o oči samotné, ale často o širší problém celkového pracovního nastavení.

Velký problém je i to, že při soustředěné práci člověk méně mrká, méně mění vzdálenost pohledu a zůstává dlouho v jedné poloze. Oči i krční páteř jsou pak přetížené mnohem víc, než si většina lidí uvědomuje. Proto bývá důležité řešit nejen „modré světlo“, ale i ergonomii, frekvenci přestávek, jas obrazovky, suchý vzduch v kanceláři a délku souvislé práce bez přerušení.

Více praktických tipů k nastavení monitoru, přestávkám a ochraně zraku najdete v našem článku jak chránit oči při práci před monitorem.

Samotné modré světlo se často démonizuje. Přes den je ale běžnou součástí okolního světla a samo o sobě nemusí být problém. Potíže se objevují spíš večer, když člověk po celém dni dál pracuje na počítači nebo tráví čas na telefonu ve chvíli, kdy by se tělo mělo postupně uklidňovat a chystat na spánek. Právě proto bývá užitečné večer obrazovky aspoň trochu omezit a dopřát si klidnější závěr dne.

Kdy už nejde jen o běžnou únavu

Občasná únava po náročném dni je normální. Problém nastává ve chvíli, kdy neodezní ani po víkendu nebo po odpočinku, člověk ztrácí motivaci, hůř se soustředí, bývá podrážděnější a i běžné úkoly mu začnou připadat neúměrně vyčerpávající. V takové chvíli už nemusí jít jen o obyčejnou únavu, ale o signál, že je organismus dlouhodobě přetížený. Nemá smysl dělat z každého horšího období hned vyhoření, ale stejně tak není dobré tyto varovné signály přehlížet. Pokud člověk delší dobu funguje na hraně, odpočinek nepomáhá a zhoršuje se jeho psychická pohoda i pracovní výkon, není rozumné řešit to jen další kávou nebo snahou všechno přetlačit vůlí.

Pokud se k únavě přidává i těžká hlava, horší soustředění a pocit mentálního zpomalení, může vám pomoci i náš článek o mozkové mlze a tom, co ji často zhoršuje.

Co pomáhá proti únavě v kanceláři

Každý den se dostat ven

Krátká ranní nebo polední procházka často udělá víc než další káva. Ne kvůli nějakému biohackingu za každou cenu, ale proto, že tělo dostane pohyb, změnu prostředí a přirozené světlo. I deset až dvacet minut venku denně může být pro kancelářského člověka užitečný rozdíl.

Přerušovat dlouhé sezení

Není nutné hned kupovat běžecký pás pod stůl nebo si pořizovat drahé vybavení. Mnohem realističtější a dlouhodobě udržitelnější bývá prostě pravidelně vstát, krátce se projít, dojít si pro vodu nebo se aspoň na chvíli protáhnout. Dlouhé souvislé sezení tělu nesvědčí, a i krátký pohyb během dne může pomoct ulevit zádům, šíji i celkové únavě.

Hlídání rytmu dne

Mnoho kancelářských potíží nezpůsobuje jen samotná práce, ale spíš celkově rozbitý denní režim. Ráno ve spěchu, přes den minimum jídla a pití, odpoledne příliš kávy a večer další práce nebo čas na mobilu. Když se podaří srovnat aspoň základní rytmus dne, často se zlepší energie, soustředění i celková pohoda.

Lépe pracovat se stresem a mentálním přetížením

Únava z kancelářské práce často nevzniká jen z dlouhého sezení nebo práce u monitoru, ale i z trvalého mentálního tlaku. Člověk přeskakuje mezi úkoly, reaguje na e-maily, zprávy a notifikace a během dne si skoro vůbec neodpočine. Mozek tak zůstává v nepřetržité pohotovosti, i když tělo na první pohled jen sedí u stolu. Pomáhá proto omezit zbytečné vyrušování, nechat si prostor na soustředěnou práci bez neustálého přepínání a během dne vědomě zařazovat krátké pauzy, ve kterých člověk opravdu na chvíli vypne.

Přestávky pro oči i hlavu

Pauza není ztráta času, ale přirozená součást dobře zvládnutého pracovního dne. Krátká změna činnosti během dne často pomůže víc než další hodina souvislého tlačení na výkon. U práce u monitoru mají smysl krátké přestávky pro oči, omezení zbytečného koukání do telefonu a občasné zastavení mezi jednotlivými úkoly.

Večer vytvořit přechod do odpočinku

Když člověk zavře notebook a za chvíli už leží v posteli s mobilem v ruce, tělo často nedostane jasný signál, že pracovní část dne skončila. Pomáhá proto jednoduchý večerní přechod do klidnějšího režimu, například krátká procházka, sprcha, čtení nebo omezení obrazovek a notifikací před spaním. Právě tyto drobnosti mohou pomoct k tomu, aby se večer lépe usínalo a člověk nebyl pořád v pracovním napětí.

Na toto téma navazuje i náš článek jak podpořit hluboký spánek přirozenou cestou, kde najdete další praktické kroky pro večerní režim a lepší regeneraci.

Jaké vitamíny a minerály lidé řeší při únavě z kancelářské práce

Vitamíny a minerály mohou být u kancelářského životního stylu užitečným doplněním, ale samy o sobě většinou nic zásadního nevyřeší. V praxi lidé nejčastěji řeší hlavně hořčík, vitamín D, vitamíny skupiny B nebo omega 3, protože právě tyto látky bývají s moderním pracovním režimem často spojovány. Pořád ale platí, že pokud člověk dlouhodobě špatně spí, málo se hýbe, skoro nechodí ven a funguje celý den bez pauzy, větší rozdíl obvykle udělá úprava denního režimu než hledání rychlého řešení v doplňcích stravy.

Z doplňků stravy lidé v této souvislosti často řeší hlavně hořčík, proto může být užitečné podívat se i na jeho formy, dávkování a rozdíly mezi jednotlivými variantami.

Závěr: co udělá největší rozdíl

Únava z kancelářské práce obvykle nevzniká z jedné příčiny, ale ze souběhu více vlivů, které se během dne postupně vrství. Dlouhé sezení, málo denního světla, práce u monitoru, psychické přetížení i horší večerní vypínání pak společně ovlivňují energii, soustředění i celkovou pohodu. Proto dává největší smysl nezačínat u rychlých a zázračných řešení, ale u základních návyků, které mají reálný dopad: více pohybu, pravidelné přestávky, pobyt venku, klidnější večer a rozumnější tempo během dne. Teprve na tomto základu dává smysl řešit, co případně podpořit i pomocí doplňků stravy.

FAQ: nejčastější otázky

Nezapomínejte na prevenci a péči o své tělo - MyBears®!

↑ Zpět nahoru